Naše rodina se rozrůstá

Jak jsme dávali na vědomost nedávno, Kesince bohužel nebylo dopřáno přivést na svět děťátko a navíc se její zdravotní stav poměrně vážně zkomplikoval, takže naše beruška už ani štěňátka mít nebude (o tom příště).  A tak jsme se rozhodli, že se naše rodina rozroste o malého tvorečka z jiné chovatelské stanice.  A protože, chvála Pánu Bohu, jsou na světě stále ještě lidé, na které se lze skutečně stoprocentně spolehnout a protože, opět chvála Pánu Bohu, na takové přátele máme štěstí, zvedli jsme telefon a požádali jsme o pomoc, radu a nasměrování paní Mudrovou.

Capucino Baby Old City Bull

Chviličku jsme čekali, ale potom šlo všechno hrozně rychle.  Čtvrtek 1. června telefonát s paní Mudrovou, o ani ne pět minutek později volání na číslo, které jsme od ní dostali, rozhovor s paní Supovou, v pátek návštěva v jejím domečku ve Starém Městě u Uherského Hradiště (což je naštěstí kousek od nás), v sobotu podpis smlouvy, v pondělí zaplacení zálohy a potom už jenom těšení se, nákupy pro mimčo, zase těšení se a tak to určitě bude až do víkendu po 21. červnu, kdy si holčičku máme přivézt.  Prostě paní Mudrové se opravdu věřit vyplatí.

Navíc, svět je malý, takže už při prvním telefonátu s paní Supovou jsme zjistili, že se vlastně známe.  Potkali jsme se na klinice pana doktora Mlejnského – a i to nás vzájemně ubezpečilo, že fakt stojíme o to udělat naše smečky příbuznými, když pro naše zlatíčka chceme to nejlepší (a to podle nás veterina Mlejnský je).

Capucino Baby Old City Bull 2

Paní Supová je skvělá a moc hodná paní, která žije ve světě pomoci jiným.  Dlouhé roky se úspěšně věnuje zooterapii a také penízek za štěňátko jde na sdružení Pomoc potřebným.  No uznejte, to přece musí každý kvitovat s hlubokým respektem a úctou.  Tedy alespoň každý, kdo si chce opravdu říkat ‚člověk‘.  Protože ‚člověk‘ je více než pouze jakési individuum, osoba, smrtelník, tvor.  Skutečný a opravdový ‚člověk‘ je lidská bytost obdarovaná srdcem a duší, jedinec nadaný dary Ducha, který také ale tyto dary užívá ku prospěchu jiných.  To není jen tak nějaká fráze, klišé nebo patetická floskule, ale prostý fakt.  A my jsme převelice rádi, že můžeme člověka nebo spíše a lépe Člověka paní Supovou počítat mezi naše přátele a to dokonce přátele smečkou spřízněné.

A jak se snažíme aby bylo zvykem (snad dobrým), dalších pár foteček najdete v případě zájmu v naší GALERII.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.