{"id":2043,"date":"2020-09-04T21:21:52","date_gmt":"2020-09-04T20:21:52","guid":{"rendered":"http:\/\/stindubravy.cz\/?p=2043"},"modified":"2020-09-05T00:27:27","modified_gmt":"2020-09-04T23:27:27","slug":"po-case-jsme-zase-zpatky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/stindubravy.cz\/?p=2043","title":{"rendered":"Po \u010dase jsme zase zp\u00e1tky"},"content":{"rendered":"
\n
\n
\n
\n
\n

Kdepak byli, kampak se nám ti \u010derchmanti schovali?  Takovou dobu se neozvali.  Jsou tam v\u016fbec ješt\u011b?  <\/span>Jsme, jist\u011b jsme.  Jen jsme si vybrali, by\u0165 i mali\u010dko delší a v\u016f\u010di našim p\u0159átel\u016fm jist\u011b neodpustitelnou, p\u0159estávku.<\/span><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n
\n

Máme za sebou období plné zm\u011bn, \u010das, který prolet\u011bl a nechal nás zase o poznání, \u0159ekn\u011bme, zkušen\u011bjší.  A co\u017ee se to všechno v naší sme\u010dce p\u0159ihodilo?  Dobré i zlé, ale jako v\u017edy, toho p\u0159ív\u011btivého bylo zajisté neporovnateln\u011b více.  Nestihl nás, chvála Pánu Bohu, \u017eádný zlý neduh a v dobré mysli jsme propluli všemi pe\u0159ejemi a doputovali op\u011bt a\u017e sem, k Vám.<\/span><\/p>\n

Tak od za\u010dátku léta pán\u011b dvou tisícího osmnáctého.  Vánky a deštíky vesnu krášlící jsme si u\u017eívali na procházkách, cvi\u010dáku, i na zahrad\u011b.  Nadto, po letech reziv\u011bní v kout\u011b gará\u017ee jsme i bicykly vy\u010distili a s Dandinkou a Kapinkou k jejich neskonalé a bujaré radosti, však také mnohdy a\u017e do vysílení \u0159idi\u010d\u016f velocipéd\u016f a otla\u010dení ur\u010ditých \u010dástí t\u011bl jejich, po luzích a hájích vyjí\u017e\u010fky po\u0159ádali.<\/span><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\"Vlk\u016fm<\/a>

Vlk\u016fm to v zimn\u011b slu\u0161\u00ed nejv\u00edc<\/p><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n
\n

Léto lo\u0148ské parné a\u017e k zemdlení odhalilo nám nejen krásu lenošení na naší terase, nýbr\u017e op\u011btovn\u011b také uklid\u0148ující p\u016fvab stínu borových a bukových hvozd\u016f Bzenecké dúbravy i milovaných Ch\u0159ib\u016f.  Ani podzim, v ostatních slovanských \u0159e\u010dech o mnoho zvukomalebn\u011bji jese\u0148 zvaný, prý snad dle starogótského asans, tedy období sb\u011bru úrody, nás nenechal zmírnit tempo.  Výstavy, ponejvíce povedené, v\u017edy\u0165 kup\u0159íkladu Kesinka dostala i CAC a Dandinka rovn\u011b\u017e nikdy nebyla horší ne\u017e výborná, nádherné chvilky strávené s p\u0159áteli nebo i sami na cvi\u010dáku, vlídné i okouzlující okam\u017eiky v lese na procházkách, chvíle na rolích a lu\u010dinách pro\u017eité stopi\u010dku vypracovávajíce…  To vše a ješt\u011b daleko více jsme si všichni ve sme\u010dce la\u010dn\u011b vychutnávali.<\/span><\/p>\n

Zima nám p\u0159inesla zármutek, kdy\u017e jsme p\u0159ed vánocemi ztratili našeho ú\u017easného \u010dlena sme\u010dky Dina, westíka, který byl naším kumpánem a souputníkem po po\u017eehnaných tém\u011b\u0159 patnáct a p\u016fl roku.  Odešel z plného zdraví, bez bolesti, prost\u011b jen usnul.  P\u0159esto po n\u011bm z\u016fstala v našem houfu velká prázdnota.  Však jsme spolu ušli dlouhou a neoby\u010dejn\u011b ú\u017easnou cestu.  D\u011bkujeme za vše hezké Dinouši!<\/span><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n
\"Prvn\u00ed<\/a>

Prvn\u00ed fote\u010dka vl\u010d\u00edch miminek<\/p><\/div>\n<\/div>\n

\n
\n

Kterak ovšem \u0159íká moudrý Kazatel. „Všechno má ur\u010denou chvíli a veškeré d\u011bní pod nebem sv\u016fj \u010das: Je \u010das rození a \u010das umírání…“.  Tak sešla se jen jedna ned\u011ble s ned\u011blí druhou a \u017eivot zahnal smrt, nebo\u0165 Dandinka se práv\u011b na Slavnost Matky Bo\u017eí, Panny Marie, tedy na Nový rok 2019, zasnoubila se znamenitým Cairem ‚Shadowem‘ z rodu Potomek Vlkov zvaného.  A brzy jsme m\u011bli potvrzeno \u017ee, se starými Slovany pov\u011bd\u011bno, ‚po\u010diela, obtie\u017eena jes\u0165 i nynie k pórodu sebe \u010deká‘.  Onen velký den byl dychtiv\u011b o\u010dekáván v první dekád\u011b m\u011bsíce b\u0159ezna. A vskutku hned prvního b\u0159ezna se narodilo šest krásných vl\u010dátek, jeden kluk jako buk a p\u011bt d\u011bv\u010dátek, a tak dalších osm týdn\u016f bylo zajisté v naší no\u0159e nadmíru veselo. A také, Bohu díky, jsme našli skv\u011blé páne\u010dky a vl\u010dátka si u\u017eívají svých nových rodin.<\/span><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n
\n

Ale ono mezitím bylo ješt\u011b veseleji.  V polovin\u011b února nám toti\u017e v brlohu zašt\u011bkalo jedno jiné malé št\u011b\u0148átko.  Sluje Air Man Fiera Vulpo, le\u010d ve sme\u010dce \u0159e\u010dené je Aron.  Je z mimo\u0159ádného svazku maminky Angeliny Jolie is Always Crazy a tatínka Commandos de Alphavile Bohemia.  T\u0159eba\u017ee mnozí neznalí v prvním pohledu lišti\u010dku v n\u011bm n\u011bkdy spat\u0159ují, v pravd\u011b je to líbezné, stavbou t\u011bla p\u016fsobivé, povahov\u011b nadané, slibné mlád\u011b belgického ov\u010dáka malinois.  Jeliko\u017e pod\u011bdilo valnou \u010dást vlastností rodi\u010d\u016f, a tak nem\u016f\u017ee být jinak, ne\u017e \u017ee z n\u011bj vyroste fantastický sportsman.<\/span><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\"Zla\u0165\u00e1\u010dek<\/a>

Zla\u0165\u00e1\u010dek poprv\u00e9 doma<\/p><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n
\n

Léto a podzim roku devatenáctého prolet\u011bli jako bláznivé a najednou tady byl rok letošní.  T\u011bšili jsme se na stopy šláplé na vo\u0148avých jarní nivách, na trhání našeho figuranta Petra, na n\u011bho\u017e si Kapinka i Aron usilovn\u011b brousili zuby, na naše cyklistické Tour de Bzenecká dúbrava, na první jarní návšt\u011bvu brn\u011bnské zologajdy a na spoustu jiné legrace.  Pak ale odkudsi p\u0159ilet\u011bla jakási malá potvora a sbor prý moudrých pán\u016f, co ví lépe ne\u017e my, co je pro nás dobré, dal palec dol\u016f a vyhlásil výjime\u010dný stav, teda pardon karanténu.  Takovou, co ji velmi p\u0159iléhav\u011b pojmenovávají naši anglosaští p\u0159átelé, jmenujíce ji ‚lockdown‘.  Jo, všichni jsme byli zav\u0159ení a te\u010f budeme všichni na dn\u011b…<\/span><\/p>\n

Však neš\u0165, nechme všechny ty Trautenberky a jejich fámuly v Praze, Bruselu \u010di kdekoli jinde, u\u017eívat si jejich velkého ega.  Ostatn\u011b, p\u0159ejme jim alespo\u0148 n\u011bco velkého.  Nenechme si zkazit dobrou náladu a d\u011blejme si naše \u017eivoty takovými, jaké si je sami p\u0159ejeme.  Kolem nás je stále ješt\u011b spousta p\u016fvab\u016f a krás.  Stromy šumí a kryjí nás p\u0159ed dešt\u011bm, byliny voní, voda potok\u016f a \u0159í\u010dek zur\u010dí, slunce h\u0159eje, ob\u010das ješt\u011b uvidíme n\u011bjakého ptá\u010dka, tráva hebce hladí, kdy\u017e v ní spo\u010dinete a pejsci nám dávají tolik radosti, \u017ee ji ani unést nem\u016f\u017eeme. <\/span><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n
\"Skoro<\/a>

Skoro jako vydra...<\/p><\/div>\n<\/div>\n

\n
\n

Tak co vlastn\u011b zbývá dodat?  Snad ješt\u011b jednou omluvu za dlouhé ml\u010dení a slib, \u017ee ji\u017e nebudeme zanedbávat naše kamarádky a kamarády a alespo\u0148 ob\u010das n\u011bco na stráne\u010dky našeho doup\u011bte vlo\u017eíme.<\/span><\/p>\n

A Vám všem bychom od srdce rádi pop\u0159áli, abyste si u\u017eívali stejn\u011b hezké momenty i Vy a jako zálohu na n\u011b si Vás zatím dovolujeme pozvat do naší postupn\u011b dopl\u0148ované galerie<\/a><\/strong>.<\/span><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\"\u010cir\u00e1<\/a>

\u010cir\u00e1 radost<\/p><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n<\/div>\n
\n
\"Na\u0161e<\/a>

Na\u0161e prvn\u00ed vl\u010d\u00ed d\u011b\u0165\u00e1tka<\/p><\/div>\n<\/div>\n

\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"Kdepak byli, kampak se nám ti \u010derchmanti schovali?  Takovou dobu se neozvali.  Jsou tam v\u016fbec ješt\u011b?  Jsme, jist\u011b jsme.  Jen jsme si vybrali, by\u0165 i mali\u010dko delší a v\u016f\u010di našim p\u0159átel\u016fm jist\u011b neodpustitelnou, p\u0159estávku. Máme za sebou období plné zm\u011bn, \u010das, který prolet\u011bl a nechal nás zase o poznání, \u0159ekn\u011bme, zkušen\u011bjší.  A co\u017ee se to všechno\u010c\u00edst d\u00e1le Po \u010dase jsme zase zp\u00e1tky<\/span><\/a><\/span>","protected":false},"author":2,"featured_media":2063,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[1],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/stindubravy.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2043"}],"collection":[{"href":"https:\/\/stindubravy.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/stindubravy.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/stindubravy.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/stindubravy.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=2043"}],"version-history":[{"count":25,"href":"https:\/\/stindubravy.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2043\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2154,"href":"https:\/\/stindubravy.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2043\/revisions\/2154"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/stindubravy.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/2063"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/stindubravy.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=2043"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/stindubravy.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=2043"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/stindubravy.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=2043"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}