Kdo vlastně jsme

Vážení přátelé, srdečně Vás vítáme na stránkách naší chovatelské stanice Stín dúbravy.

Jsme manželé Ilona a Jan Holkovi a naše chovatelská stanice je zaměřena na plemena stafordšírský bulteriér a československý vlčák.  Zatímco Ilona se soustřeďuje na srdíčka stafíčky, šedivý lesní muž Jan má svým založením i způsobem života odjakživa blízko k vlčině.  A protože cvičíme sportovní kynologii, patří k nám do rodiny rovněž belgický ovčák malinois, jež naši smečku skvěle doplňuje.  Ale samozřejmě o všechny tři plemena se staráme společně a tak jsou také naše tři fenečky, krasavice Kapinka a Kesinka a divočina Dandinka a s nimi i pejsek Áron nerozlučnými sourozenci, kteří jeden bez druhého nedají ani ránu.

Našim chovatelským cílem je odchovávat zdravá a spokojená štěňátka, do maximální možné míry odpovídající standardu a s co nejkvalitnějším rodokmenem.  Stejně důležité je pro nás ale také aby naše štěňátka nacházela domov jen u chovatelů, kteří jim umožní vyrůst ve zdravé a šťastné psy a prožít plnohodnotný psí život.  Proto jsme si sami sestavili etický kodex, který se zavazujeme dodržovat.  Samozřejmě chceme vědět, jak naše štěňátka žijí, ale na druhou stranu vždy budeme poskytovat jejich páníčkům veškerou pomoc.  Jsme připraveni kdykoli poradit, setkat se a samozřejmě udržovat stálý kontakt.  Tak se také vždy budeme zajímat o to jak naše štěňata uspěla při zdravotních testech, na svodech, bonitacích, zkouškách, výstavách či jiných akcích.

Při výběru partnerů se držíme rady hlavních poradců chovu obou klubů.  U stafíčků dbáme na temperament a přátelskou povahu.  Je to pes převelice vitální a houževnatý, ale hlavně podle nás neexistuje tvoreček s větším srdíčkem, tak úžasně otevřeným pro všechny kolem. Ostatně je to snad jediné plemeno na světě, které má ve standardu uvedeno, že musí být ‚naprosto spolehlivé‘.  Samozřejmě dbáme i na exteriér a byla by škoda tak nádherného psa, jakým stafík bezpochyby je, neukázat alespoň občas na nějaké výstavě.  Čévéčko je pro nás přírodňák, počasí a jiným vlivům odolný vytrvalec s úžasnou schopností regenerace, fantastický kamarád a nesmírně oddaný člen smečky.  Perfektní vlčí smysly, čich, sluch i zrak, i vysoká inteligence jej předurčují k práci, vždy ovšem s vědomím toho, že vlčina je vlčina.  Rádi jdeme s čevkem i na výstavu… ale přece jenom – vlk je úplně nejkrásnější, když běží po lese nebo loukou tím svým typickým kradmým způsobem, ve kterém je tak zřetelně viditelná radost z pohybu, stejně jako krása splynutí s přírodou.  Nu a maliňák, který k nám do smečky neuvěřitelně hladce a přirozeně zapadl, aby nám pomohl posunout o kus dál naše snažení ve sportovní kynologii, je navzdory služebnímu určení tohoto plemene náramný mazlík a neskutečně věrný druh.  Cvičit s ním je radost sama o sobě a jeho loajalita je cosi, nad čím nepřestáváme žasnout.

Společně jsme členy ZKO Českého kynologického svazu Veselí nad Moravou.  Ilona je přirozeně členkou Staffordshire Bull Terrier Club CZ, Jan členem Klubu chovatelů československého vlčáka a ZO Moravskoslezského kynologického svazu Kyjov-Boršov.  Pravidelně také dělá vedoucího zkoušek či ředitele závodů obou svazů, ČKS i MSKS.  Zdravotní péči našim pejskům poskytuje špičková Veterinární klinika MVDr. Radomíra Mlejnského v Uherském Hradišti.

Bydlíme na Moravském Slovácku v městečku Vracov, na okraji Bzenecké dúbravy a její Moravské Sahary, nedaleko máme do Janových oblíbených nádherných Chřibů a na opačnou stranu do jedinečných Bílých Karpat.  Tak můžeme být téměř denně v lese a dopřát našim psům pohybu a zážitků, co jejich srdíčka ráčí.

To nejhezčí z naší smečky

To nejhezčí z naší smečky

Na závěr si ještě dovolíme drobné vysvětlení k názvu naší chovatelské stanice (a tím také proč a jak jsme ji založili).  Někomu se může zdát, že zvláště ke stafíčkům by se více hodil název v angličtině a také spousta chovek čévéček má krásné názvy v cizokrajných jazycích. Přiznáváme, i nás to lákalo a přemýšleli jsme nad něčím podobným.  Musíme ale říci, že náš sen, chovatelskou stanici, jsme si splnili až po dlouhých letech, kdy zvláště Jan služebně cestoval a sloužil po kusu světa a nějaké roky jsme v zahraničí i žili.  Nakonec jsme ale zakotvili znovu doma na Moravě s pocitem, že ciziny už bylo dost.  A tak tedy jméno v češtině.  No, a když bydlíme na okraji jedinečné Bzenecké dúbravy a máme moc rádi přírodu, pak samozřejmě dúbrava (i s tím čárkovaným ú). Ostatně, i kdybychom se ještě někdy stěhovali, třeba na nějakou samotu, aby pejsci měli ještě větší výběh, těch pár dubů se najde vždycky.  A když ne, tak nějaké vysadíme.  No a uznejte, není krásné mít doma třeba Amálku Stín dúbravy?

Chovatelská stanice certifikát