Dandinčin velký den

Tak to přišlo.

Čas: sobota 22. dubna.  Místo: Židlochovice, krásný areál tamního kynologického klubu. Počasí: řekněme trošičku chladnější s odpoledním deštěm a dost osvěžujícím větříkem, ale alespoň nebylo pejskům a fenečkám horko.  Množství vlků: ohromující.  Lidé: tak to bylo asi to nejlepší – přátelští, trpěliví, nadšení… prostě skvělí.

Bonitace.

Snad nejdůležitější okamžik vlčího (alespoň československo vlčího) života.

A Dandince se ten den opravdu povedl.  Odmaturovala totiž s vyznamenáním.  Na vysvědčení má samé jedničky.

Bonitační kód As Of/60 Xv 56,7 Xf 108,3 (CZ).

Způsobilost k chovu: DKK A(0/0), DLK 0-0 chovná II.

Lepší to prostě být nemohlo.

Bonitace, 11 22.4.2017
Bonitace 1, 22.4.2017
Bonitace, 22.4.2017

No a Jan si tak přemýšlí: „Jak musí být ta holka vlkošedá skvělá.  Já jí to jenom kazím a ona se tak výtečně předvede.  Ale vždyť je to vlastně jasné, když má kolem sebe celý život jenom skvělé lidské kamarády.  Hlavně oni jí pomohli ukončit ‚základní vzdělání‘ s tak úžasným výsledkem.  Již od začátku, první lidský dospělák jejího života paní Martina Fišerová, chovatelka a majitelka chovky Amant Gris, její manžel, jejich děti.  Jen díky nim měla tak příjemný vstup do života a i celá ta fáze trošku zvláštně pojmenovaná ‚vtiskování‘.  Přátelé ze psího hřiště ve Vracově.  Perfektní dvounohá kamarádka, která se bez jakýchkoli pochybností nejvíce podepsala na výsledku maturity, hlavně pokud jde o předměty ‚měření‘ a ‚skupinka‘, hlavní výcvikářka klubu Kyjov-Boršov Bohuňka Šibalová.  Její kolegyně, ve všech směrech úžasná slečna Lada Studýnková. Peťa Ullman, který dokázal Dandince ukázat, že obrany jsou super a připravit ji na figuranta, i když ho to asi stálo a stále stojí hodně nervů a energie.  A také spousta dalších hodných kamarádů z Boršova, třeba dámy Ullmanovi Olga i Bára, paní Kouřilová…  Marta Nobarová, díky které vlastně všechny z klubu v Boršově známe. Mates Petrnek, který nám poprvé ukázal, že i vlčice může dělat obrany.  A taky… a ještě… prostě spousta dalších, vlastně ani nemůžu všechny vyjmenovat, tak doufám, že se nebudou zlobit.“

Jan v duchu pokračuje: „Ale bylo to příjemné.  Ono je také potřeba sklonit v úctě šíji a poděkovat i bonitační komisi, která obdivuhodně nezmrzla v odpoledním dešti a větru, trpělivě a objektivně posoudila celou tu smečku vlků, co jich tam bylo ‚jak psů‘.  Příjemná paní rozhodčí Tomešková, pan Skoupý, paní Brzobohatá, figurant riskující na kluzkém trávníku všechny své údy pan Kouřil a v neposlední řadě vždy okouzlující slečna Tichá.  A větrem ošlehávaná skupinka. A vůbec všichni, kdo se na organizaci podíleli.  Také všechny paničky a páníčci, kteří přivedli svoje pejsky a fenečky na bonitaci tak dobře připravené.  Ti všichni udělali z minulé soboty naprosto bezvadný den.“

Nicméně: „Samozřejmě, hlavně Dandinka.  Princeznička. Ona je ta hlavní hrdinka.  Jasně, umí pozlobit.  No, kdyby ne, nebyla by to vlčice.  Ale je fantastická. Umí, krasavice vlčí.  Tak to jen nezkazit.  A neusnout na vavřínech. Pomalu, v klidu, nejdůležitější je její vlčí pohoda.  Ale pokračovat.“

Takže co bude dál?  Za 14 dní seminář s paní Macounovou, potom nějaké ty výstavy, Zlín, Náměšť, Brno.  V červenci výcvikový tábor s Bohuňkou Šibalovou, jestli to půjde třeba i ZZO.  Na podzim zase nějaká ta výstava a když to vyjde možná i vytrvalostní zkoušky.

Bonitace 4, 22.4.2017

A jen maličká poznámka nakonec: ‚Of‘ tedy ‚sangvinik – ovladatelný, vyrovnaný‘.  No, snad si na to Danďule vzpomene až zase bude na cvičáku předvádět svoje oblíbené vystoupení na téma: jsem unavená, znuděná a celkově si myslím, že ‚k noze‘, ‚sedni‘ a ‚lehni‘ už umím a tak nechápu proč teď nemůžu raději běhat někde v lese.

Pokud by se Vám chtělo, velmi rádi Vám ukážeme nějaké další fotečky, které pořídila promoklá, promrzlá, ale obětavá Ilona a které najdete v naší GALERII.

Publikováno v ČSV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *